Posted by 
S Františkou Kernovou, spoluzakladatelkou kočičího útulku Devět životů, jsme hovořili o výhodách i úskalích dobrovolnické práce, o tom, jak kočky z útulků hledají domov, nebo o způsobech, jakými můžeme my sami útulkům pomoci. Řeč byla také o benefičním maškarním mejdanu IN CATS WE TRUST, který se uskuteční 6. června 2015 v pražském klubu Buben, a účast každého kočkomila je povinností!
Jak jsi se dostala k práci pro Devět životů?
Před pěti lety jsem byla členkou jiného občanského sdružení, které se staralo o kočky, a nebyla jsem spokojená se způsobem, jakým to tam dělali. Když se moje kamarádky, které byly dobrovolnicemi v tomto sdružení, rozhodly, že by rády dělaly věci jinak, a založily si vlastní sdružení, tak jsem do toho šla s nima. A založily jsme Devět životů. Ten název je můj nápad.
Říkáš, že jste to chtely dělat jinak, co to znamená?
Většina těchto organizací vychází z domácích podmínek a nemají žádné zdroje od státu nebo města. Některé to dělají tím způsobem, že prostě vezmou kočku z venku a pak ji bez řádné karantény vezmou domů, kde se o ni začnou starat. Tohle je samozřejmě hodně rizikové, protože si často přinesou domu různé nemoce nebo parazity, a tím ohrožují zdraví ostatních koček. My jsme hlavně chtěly zlepšit péči o ta zvířata. Nemít jich víc, než kolika dokážeme poskytnout to, co potřebují. Ať už jde o kvalitní krmivo a léčbu, tak o dostatek individuální pozornosti. Nyní máme karanténu, která patří, co se týká útulků v České republice k jedné z nejlepších. A zároveň se snažíme motivovat i ostatní útulky tímto směrem. Protože ve chvíli, kdy si lidé budou z útulků brát zvířata, která jsou nemocná a problematická, tak je to odradí. A my chceme z adoptování kočky udělat spíš trend, který se bude šířit.
Více zde