Dnes jsem se rozhodl, že poprvé vezmu všechny kočky najednou a sám na veterinu @metropolevet . Bohužel, jsem pak musel z plánu vynechat Aimme.
Kluky jsem strčil do jedné velké přenosky a Bellu do další. Asi minutu potom se Robin pozvracel, takže jsem je musel zase vypustit a znovu chytnout.
Zavolal jsem @bolt_cz a šel po schodech s přenoskami v obou rukou. U vchodových dveří jsem je položil, abych si otevřel a když sem je znovu chytnul, tak rukovět u té větší se zlomila a zůstala mi v ruce.
Pan řidič hned vystupoval z auta a šel otevírat kufr. Odmítl vzít kočky v boxech na zadní sedadla s tím, že tam se nikdy nic neodkládá, vždy jen do kufru. Já jsem mu řekl že kočky v kufru nepojednou a jízdu jsem zrušil. Chápu že BOLt má speciální kategorii PET a tohle nebyl ten případ, ale dostal zprávu v chatu, kde jsem jej upozornil, že mám kočky v boxech a jeho kategori byla ECONOMY, takže nechápu ten strach o auto.
Nicméně jsem si zavolal dalšího řidiče, který s kočkami problém neměl, ačkoliv mi řekl, že zprávu nečetl a příště si mám volat výhradně PET BOLT. Bohužel ale nebyl čas čekat na PET, který v nabídce nebyl. Aby toho nebylo málo, tak babička Bella má agorafóbii, nerada chodí ven a vždy to dává hlasitým mňoukaním najevo. Atmosféra v autě nebyla moc příjemná. Termín na veterině jsme ale stihli načas.
Koletiv veterinární kliniky nás už dobře zná a vítal nás s úsměvy. První šla na řadu Bella, která naposledy dělala u odběru krve, pod vlyvem hypertyreózy, strašlivé scény. Dnes byla tak o 60% hodnější, ale dala zabrat dvěma sestřičkám a to jí je 17 let. Druhý šel Robin, na čistění análních vačků a preventivní kontrolu. Bohužel byl z cesty a Belly tak vystresovaný, že se mu nepovedlo odebrat krev. Podobně skončil i Maxwell. Grimm to zvládnul, ale teda až na druhý pokus, což ale nebylo kvůli agresi ale žilkám.
Takže dnes to bylo kvarteto plné stresu, mňoukání a syčení!
Naštěstí výsledky mají všichni OK. Bella nabrala i na váze, Thiafeline zabral, ale teď naopak má hypotyreózu, takže budeme ladit hormóny pomocí Felimazolu. Cestou zpátky už byl dostupný PET BOLT a ačkoliv Belal řvala celou cestu, pan řidič byl velmi chápavý.
1 měsíc ago
Posted by 
Ja som tento clanok objavila par dni pred stahovanim, aj som sem pisala, ale asi dlho a moja reakcia sa stratila a na nove pisanie nebol cas. Takze sa teraz podakujem Kajo za zhrnutie mnohych rad, co clovek a jeho cicuchy potrebuju v takej dolezitej udalosti. Presne to som vtedy potrebovala popripominat. Vdaka 🙂
Prevoz sme prezili, bol na dva krat, prvy krat som vsak v tom zhone zabudla na nepetku a koncert bol trosku hlasnejsi, nastastie cesta trva slabu polhodinku, druha jazda bola uz s nepetkou, cice boli tichucke. Len bola medzi nimi jedna slepa cica, ktora sa chovala ako Coprield a dva krat sa dostala z prepravky vo vytahu a este raz doma, nakoniec sme museli pouzit siroke pasy do auta na batozinu, potom to uz neotvorila. Prepravku sme mali aj v Ikea taske, co som myslela ze to udrzi, ale mala mala vela sily. Chovala sa uplne inak ako pri jazde k veterinarovi, ked cestu odmraukavala, teraz bola ako tiger…
Traumy sa prejavili ale nie u vsetkych, bolo to rozne, ale inak to zvladli v pohode.
Nepeta cataria im vyhovuje a je vidiet ze sa citia dobre 🙂
Nechala som im peliesky aj skrabadla povodne s ich pachom a den-dva boli iba v ich izbe, potom chodba. Mali sme aj objavnu vypravu 15 rocna Sarka sa vybrala na vylet, nastastie ju nasiel manzel so psikmi ako sa dobija do vchodu, mali sme velke stastie, ze to dobre dopadlo. Sarinka sa vyhybala dlho vchodovym dveram, ale uz zasa zacina skusat, musime byt pozorni.
Zdravím, ospravedlňujem sa ale mal som technické problémy s komentármi a boli blokované a staršie bohužiaľ už nie sú k dispozícii. problém ale intenzívne riešim a nemal by sa opakovať.
Som veľmi rád, že Vám môj príspevok pomohol. To ma vždy poteší ak si prečítam spätnú väzbu a ešte o to viac ak je aj kladná. Vtedy mám pocit, že to má zmysel a to je aj dôvod , prečo to celé robím.
Ľudia majú niekedy predstavu že taká mica nemá veľa sily, ale sám som bol svedkom neskutočných silových výkonov mačiek. Keď chcú vedia sa zaprieť ako tiger. Ako ale píšete, hoc s menšími problémikmi, ale zvládli ste to a to je hlavné. Mačičky si zvyknú len to chce čas a trpezlivosť. Držím palce!