Jsem Lucián Wild, pocházím z Bratislavy, ale žiju v Praze. Svůj život sdílím s kočičím kvartemem BRAG, čili Bellou, Robinem, Aimme a Grimmem. Jsem ailurofil, kočičák a kočkomil v jednom.

CO MĚ BAVÍ A CO MĚ ŽIVÝ?

Psaní mě vždy bavilo a díky tomu jsem započal svoji profesní kariéru v marketingu, jako copywriter. V oblasti marketingu a PR na různých úrovních pracuji víc než 10 let, 5 let v e-commerce,  poslední 2 roky jako freelancer. Marketing jsem nestudoval, ale vždy mě lákal až jsem se k němu dostal přes svou zálibu v psaní. Dnes se už považuji za profesionála,  experta a tak nějak cítím, že ho mám v krvi.

První zaměstnání jsem si hledal tak, abych se co nejvíc naučil a to způsobem “learning by doing”. Baví mě zkoušet nové věci a mám rád tu neskutečnou proměnlivost a dynamiku online světa a sociálních sítích. Dnes si už dovolím i tvořit strategie, nastavovat cílové KPIs a střežit budget a PNO. Jsem rozený realizátor, metodik, plánovač a mám na to dokonce i papír.  🙂 Dle CliftonStrenghts 34 profilu jsou mé talenty zejména: realizační, strategické, ovlivňující a vztahové. Jsem společenský extrovert ENTJ-A. Marketing dělám proto, že jsem se v něm našel, mám pro něj přirozené talenty a naplňuje mě pomáhat značkám růst, vidět v tom kus svojí práce.

HESLA co mě definují: raw vegan, frutarian, abstinent, zero waste, jogi, jogger, hiker, barefoot, skinny&fit, kočkomil, blogger, marketér, alternativní divadlo, výstavy, horory, sci fi, piercing&tattoo.

OD PSANÍ KE PSANÍ O KOČKÁCH

V kariéře se mi dařilo, mohl jsem psát a být za to placený, sen se splnil, ale pořád jsem do toho nějak chtěl dostat ty kočky. 🙂  V roce 2011 jsem tedy nabídnul své články redakci odborného měsíčníku  Pes a mačka, kde od té doby pravidelně vycházejí. Ani to mi ale nestačilo a tak se zrodil nápad na vlastní BLOG. 12.07.2011 vznikl slovenský WildCats.sk, ze kterého se časem stal český WildsCats.com – Svět  1 Luciána a 4 koček, kvarteta Bella&Robin&Aimme&Grimm aka BRAG. V tom čase vycházeli moje kočičí články i na webech  macka.sk /2012-14/ a v roce 2016 jsem byl osloven ke spolupráci s retailovou sítí SuperZOO, která si mě vybrala jako odborného garanta pro chov koček.

PROČ KOČKY?

V životě i v práci oceňuji partnerství, ne nadřazenost, ne podřízenost. Kočky mi svoji povahou zrcadlí mě samotného. Je to krásný, symbiotický vztah. Jejich přístup k životu, k lidem, samostatnost, tvrdohlavost, divokost, ale také nesmírná empatie, nežnost a láska mě nesmírně fascinují a přitahují.

MOJE KOČIČÍ RODINA

Kočky jsem miloval už od útlého dětství a s jejich chovem jsem začal v roce 2005. Od té doby neustále sbírám informace o těchto úžasných stvořeních a chov koček se pro mě stal životním stylem. S příchodem prvního kocoura Kollbyho do naší domácnosti jsem aktivně začal blogovat ve fóru občanského sdružení Mačky SOS. Nejdříve jsem tam hledal odpovědi a časem je už i rozdával.

Postupně přibývaly nejen vědomosti, ale i praktické zkušenosti a také rostlo chovatelské sebevědomí. Logickým vyústěním bylo doplňování koček, Bellinka 2007, Lola  2010 a Robin 2011. Všichni adoptovaní z depozit občanského sdružení Mačky SOS.

V srpnu 2012 jsme se z Bratislavy odstěhovali do stověžaté Prahy a kočky začaly mňoukat česky. Pár dní před Vánocemi 2012, nás však navždy opustil † Kollbýček (05.04.2005 – 15.12.2012). Zemřel klidně 09:40 za asistence veterinární lékařky, když už odmítl bojovat s PKD – polycystickou chorobou ledvin.

V lednu 2013 doplnila kvarteto 16 tlapek Aimme – červená mramorovaná mainnská mývalí micinka, první rozená česka. 🙂

V roce 2019 diagnostikovali † Lole /30.10.2008 – 15.07.2019 / postvakcinační fibrosarkóm. Nádor se sice podařilo vybrat, rekonvalescence proběhla bez komplikací, ale agresivní rakovina se nechtěla vzdát. Po 2,5 měsících léčby byla Lola v pátek 12.07.2019, 01:30 uspána na pohotovosti v Praze. Po její smrti jsem se rozhodl exhumovat ostatky Kollbyho a nechat obě kočky zpopelnit najednou, při jednom obřadu, v pátek, 19.07.2019 v Praze. Od toho dne spolu adoptivní sourozenci odpočívají navěky a ostatky máme uloženy doma.

Život ale jde dál a slunce vyjde zase. Je to ohraná fráze, ale to nic nemění na jejím významu. Jsem zvyklý mít doma 16 tlapek a Robinovi po smrti Loly chyběl parťák. A tak jsem 08.08.2019 adoptoval Grimma. Bílorezavého kocoura z ulice, kterého srazilo auto a přišel o jedno oko. Tak vzniklo nové kvarteto BRAG.

ZÁVĚREM

Pro mě je život s kočkami stále neuvěřitelný, úžasný a jedinečný. Každému jejich osobitý způsob chování nevyhovuje a například mně, přijde naopak velmi zajímavý, okouzlující a blízký. U nás doma rozhodně neplatí, že kočky jsou moje domácí zvířata. U nás jsou Bella, Robin, Aimme a Grimm členy domácnosti, rodinou, „dětmi“ na jejichž potřeby se přihlíží stejně jako na moje vlastní. Bohužel, účty zatím platím jen já!  Možná to někomu přijde přehnané, vždyť jsou to „jen“ zvířata, jenže já jsem takhle šťastný a věřím že ony také. O co jiného by nám všem v životě mělo jít?

Kéž jsou všechny bytosti šťastny!

Lucián & BRAG  Praha, 27.09.2020

5 Comments

  1. Ahoj, krásne články, krásne napísané a krásna mačacia svorka. Aj u nás našlo domov viacero mačičiek, donedávna bol stav 6 + 2 psíkovia, konečne sa necítim divne, keď píšem to číslo:)

    Prajem veľa krásnych mačacích dní.

    Katka

    Katka
  2. Dobrý deň, sledujem Vaše články, sú poučné. Mala som mačičku od malička a dožila sa len 5 rokov, uhynula na lymfom. Je to ešte stále strašne…… Zaobstaral som si kocúrika ani nie mesiac po jej smrti, už 8 mesačného a teraz sa strašne bojím už len keď si prdka, myslím na najhoršie. Nemáte nejakú radu ako sa cez stratu preniesť?
    Evka

    Eva

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..