Posted by 
Koťata, jak rád opakuji, patří mezi nejkrásnější mláďata celé živočišné říše. Je téměř nemožné jim odolat. Jsou drobná, krásně hebká, mají neskutečně velké kulaté očíčka a drobounké tlapky a ocásek. Jsou bezbranná, hravá a vydávají jemné mručení a předení.
Je pro mě nepochopitelné, že jsou mezi námi „lidé“, schopní koťata topit či jiným způsobem je zabít, vyhodit , nebo jim vědomě a cíleně ubližovat. Tyto osoby jsou jednoznačně narušené, bez vztahu k živým tvorům a úctě k nim, odosobněné od základních pocitů a morálky a absolutně mimo akceptovatelné hranice chování dané pro civilizovanou společnost za jakou se považujeme.
Topení koťat jako zažitý vzorec chování
Bohužel, týrání a zabíjení bezbranných koťat je stále běžnou praxí. Každý rok se rodí stovky nechtěných koťat, které majitelé nemají kam umístit a tak se jich nejrůznějším způsobem chtějí zbavit. Na svém chování nevidí nic špatného, ani abnormálního. V jejich rodině se takto ke kočkám chovali po desítky generací a pokládají to tedy pro ně za přirozené a běžnè chování. . Následně si tento vzorec osvojují i jejich děti a příbuzní a každá změna by znamenala obrovský odpor a nevůli.
Co nepotřebuji, to přece vyhodím
Někteří upřednostňují méně náročnou cestu a svých koťat se zbaví tak, že je odvezou na druhý konec města, vesnice, někam k lesu, do zahrádkářské kolonie, nebo je jednoduše hodí ke kontejneru a jejich problém tím považují za vyřešený. Doma si klidně sednou k večeři a jejich život plynule pokračuje dál, jakoby se nic nestalo.
Lehká, dostupná a účinná prevence
Trošku se však pozapomnělo, že středověk je už dávno za námi a není nejmenší důvod přistupovat k takto radikálním řešením při „přemnožení“ koček. Médii neustále skloňované slovo „prevence“ se netýká pouze medicíny, finančnictví, ale i našich zvířat a jejich chovu.
Nejjednodušší a nejúčinnější řešení, dostupné opravdu každému, je přistoupit na kastraci / sterilizaci svých koček.
Každý rok topit, zabíjet, odvážet či vyhazovat koťata by mělo být minulostí. Vaše věrné domácí společnice by neměly mít možnost pro rozmnožování, pokud se nedokážete postarat o potomstvo. Navíc po kastraci by se držely více při svém domovu, kocouři by se vyhýbali bitvám o partnerky či teritorium. Na základě rozšířené kastrace by klesl počet bojů mezi kočkami a tím i jejich následným zraněním a snížil by se výskyt nemocí přenášených mezi kočkami. Kočky by tak pravděpodobně žily delší a spokojenější život.
Stejně byste šli příkladem pro svou rodinu, příbuzné i široké okolí a ti by byli zase inspirací pro další. Všechny kočky by žily v regulovaném počtu a zároveň si nadále plnily své lovecké a ochranářské povinnosti. Je to opravdu tak nepředstavitelné, utopické?
Kastrace koček je dnes mnohem dostupnější, než jak to bylo u našich prarodičů. Lze ji objednat v každé veterinární ambulanci a ty se nacházejí dnes téměř všude. Rovněž cena za zákrok není až tak neúnosná, že by si ji kdokoliv, kdo chová kočky, nemohl dovolit. Vlastnit zvíře znamená nejen zábavu a radost, ale také odpovědnost!
Nechtěná koťata, která přežila
Ne všechna koťata se i přes enormní snahu lidských bestií podaří zabít či utrápit k smrti. Mnohé z nich přežijí a snaží se vybojovat si svůj kousek štěstí na ulici, v blízkosti lidí. Nekastrované pouličky produkují koťata jako na běžícím pásu a všechny útulky, depozity, organizace a sdružení pak praskají ve švech. Každému nalezenci se snaží najít místo, aby měli šanci na nový a lepší život.
V tomto období, kdy koťata doslova zaplavují městské ulice a zahrádkářské kolonie však dostávají přednost kočičky nemocné, hendikepované a všechny ty, které potřebují a vyžadují akutní veterinární péči a hrozí jim smrt.
Je to smutné, ale kapacity ochranářských sdružení nelze nafukovat podle potřeby. Tito lidé to většinou dělají na úkor osobního volna, svých materiálních i finančních zdrojů a často se nedočkají ani pěkného slova za svou dobročinnou činnost.
Pokud jdete po ulici a vidíte kotě, jak v dálce poskakuje, co uděláte?
Každý z nás je jiný, žije, reaguje a prožívá věci jinak. Někdo by si kotěte ani nevšiml, jiný by se usmál, třetí by běžel, aby ho chytil, čtvrtý by ho chtěl strašně zachraňovat a pátý by si z něj (bohužel) udělal míč pro své sadistické hry, ……
Každé kotě na ulici si zaslouží domov, lásku a péči. To je bez debaty!!! Každému z nás, ale musí být jasné, že se všechny zachránit nedají, nejsou na to kapacity.
A.
Nejjednodušší bývá kotě vzít, s hřejivým pocitem jeho záchrany, sednout si na lavičku a volat jedno sdružení za druhým, útulek po útulku a umístit jej tam. Pokud budete mít štěstí, nakonec si ho někdo vezme a vy můžete spokojeně odkráčet domů. Problém se ale nevyřešil. Kotě je stále bez domova, ale z ulice bylo přemístěno do útulku, kde se jeho osudem budou trápit jiní.
B.
V lepším (ideálním) případě má kotě svůj den a dostane se do rukou svého nového majitele. Ten se do něj zamiluje a už není cesty zpět. Tak se kotě stává členem domácnosti a snad žije spokojeným a pěkným životem.
C.
Jsou i tací, kteří na vlastní pěst budou hubeňourovi hledat nějaké to místo pro život a častokrát, ač to nebývá snadné, se jim to i podaří. Otázkou bývá jen čas trávený hledáním a míra trpělivosti.
Našel jsem kotě, co s ním?
1. Anamnéza
V první řadě je důležité zjistit, zda je kotě opravdu nalezenec a tzv. pouliční bezdomovec. Koťata jsou rošťácká a hravá, a stává se, že se své mámě vzdálí z dohledu a pak je tu problém. Možná je matka právě přestěhovala a po jednom je nosí do nového domova. Možná se jen zatoulalo svému dvounožci. Možná …
Kromě toho o stavu kotěte nám může něco napovědět i jeho vzhled – velikost, váha, čistota očí, oušek, nosu, jemnosta čistota srsti, zda je kotě bez zápachu a zda má čistý anální otvor – zdravé kotě je aktivní, reaguje a bývá kontaktní. To je opis zdravého domácího mazlíčka, který obvykle leží na gauči.
Pouliční kotě, které bojuje o své místo na zemi nebude právě jako z katalogu. Zapáchá, má karpinky na očkách, parazity v kožíšku, působí zanedbaně a špinavě. Samozřejmě i toto může být individuálně a také je to závislé na tom, zda je kotě se svou matkou, zda je zdravé, jak dlouho žije na ulici a podobně.
2. Kontrola majitele a původu
Než kotě z ulice odeberete, měli byste si být jistí, že nikomu nepatří. Zkontrolujte okolí, hledejte letáky a informace o zatoulané kočce. Zeptejte se kolemjdoucích jestli neviděli kočku, někoho s kočkou, … .dobrým zdrojem informací bývají zejména pejskaři, kteří mají obvykle svá stálá místa pochůzek a něčeho by si mohli spíše všimnout.
3. Veterinární ambulance
Vždy myslete na to, že každý nalezenec patří nejdříve do rukou veterináře. Kočka z ulice je potenciální zdroj všelijakých onemocnění nebo parazitů. Jen výjimečně přicházejí z ulic koťata v dobrém či dokonce výborném zdravotním stavu.
Asi nejčastěji bývají postiženy vnitřními a vnějšími parazity, což se odráží na jejich očích (zatažené třetí víčko), špatné kvalitě srsti (mastná, slepená, vypadávající) a apatické chování (kotě spíše usne, nereaguje, je pasivní a neaktivní).
Veterinář ho vyšetří, nastolí první medikaci a následně vás i poučí, jak se o kotě adekvátně postarat a co s ním dělat v první dny péče.
4. Karanténa
Pokud si berete nalezence domů, ať už s tím, že mu najdete adekvátní ubytování nebo poskytnete svůj domov, připravte mu nejdříve karanténu. Ochráníte tak svou domácnost, sebe i své další domácí zvířátka. Po domluvě s veterinářem, by kotě mělo zůstat v karanténě 7 až 14 dní.
V mezičase by mělo absolvovat kompletní vstupní veterinární prohlídku, testy na přenosné kočičí onemocnění (např. toxoplasmu gondii) a také vyšetření stolice – koprologii, aby se vyloučili zákeřní vnitřní paraziti jako například giardie.
5. Péče přizpůsobena věku a zdravotnímu stavu
Péče o každé kotě je závislá na jeho věku a zdravotním stavu. Základ je ale v dostatku vhodné stravy (tak, aby byla pro daný věk, plnohodnotná a kvalitní), dostatek čerstvé a čisté vody i vhodného tepla. Koťata jsou velmi citlivá na chlad, nízký příjem živin a také dehydrataci!
Neméně důležitá je samozřejmě hygiena a vylučování. U velmi malých koťat jim musíme značně pomáhat my, aby byla vůbec schopna vylučovat a u starších koťat můžeme přímo zkoušet trénink na toaletu se stelivem. Opomenout nesmíme podávání předepsaných medikamentů!
Každé kotě na světě si zaslouží hezký život plný lásky a pohody s dostatkem krmiva a zábavy. Bohužel, ne každému je umožněno, aby něco takového zažilo. Každý z nás ale může přispět k lepší budoucnosti pouliček a to propagací a osvětou preventivních řešení „přemnožení“ koček jako jsou kastrace a sterilizace!
PODOBNÉ PŘÍSPĚVKY:
Pohlavní dospívání koček, nástup mrouskání a páření
Březost koček, vývoj mláďat a porod
Poporodní péče o koťata a kojení
Článek byl v upravené podobě uveřejněný v odborném měsičníku Pes a mačka: ISSN: 1335-7778, číslo 8/2021, XXI. Ročník.